Connect with us

Hi, what are you looking for?

Zprávy

Interpol jako nástroj diktátorů? Čína či Rusko zneužívají zatykače na disidenty


Alexej Charis stál v Rusku ve vedení velké stavební firmy; roku 2010 dostali vládní kontrakt na renovaci doků u Vladivostoku. Jeho obchodní partner Igor Borbot mu řekl o vysoce postavených úřednících, kteří z projektu vysávají peníze. „Tvůj partner padne – buď nám pomůžeš, nebo padneš s ním,“ tlačili prý na Charise agenti tajné služby FSB. Ale falešně svědčit odmítl. Radši s rodinou odešel do USA. Exilem to ale neskončilo.

Roku 2015 se dozvěděl, že jeho dopadení chce Rusko vyžadovat skrz Interpol. O mezinárodní policejní organizaci věděl leda z filmů či románů o nejhledanějších válečných zločincích; nedovedl si představit, že by se starala i o lidi jako on, chtěl věřit, že Rusko jen planě vyhrožuje.

Prošel si galerii tisíců mezinárodně hledaných kriminálníků. „Tady terorista, támhle vrah, tenhle chlap unášel děti – a najednou já,“ vzpomíná, v jaké společnosti se našel.

Tzv. červené oznámení Interpolu, v podstatě mezinárodní zatykač, hovořilo o obviněních z velkých podvodů a že Charis byl součástí organizované zločinecké skupiny, jež z jeho firmy vytunelovala stamiliony korun. Trest: až deset let vězení.

Ted Bromund působí v americkém thinktanku Heritage Foundation a věnuje se právě zneužívání červených oznámení, o němž už se ví drahně let. Jako expertní svědek tak v USA působil i v Charisově případu, jeho dokumentaci si pečlivě nastudoval. „Obvinění se jeví nedůvodné,“ svědčil Bromund. „Dokazuje pouze to, že Ruská federace vyplnila příslušný formulář Interpolu.“

Jeho názor americké úřady nesdílely. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti červené oznámení vzalo vážně a Charise nechalo roku 2017 zadržet, aby neuprchl do ciziny. Patnáct měsíců strávil za kalifornskými mřížemi, až loni v létě Interpol zrušil červené oznámení.

Sto let Interpolu

Interpol zanedlouho oslaví jubileum. Jeho přímý předchůdce, Mezinárodní komise kriminální policie, byl založen roku 1923 ve Vídni – právě jako nástroj proti kriminálníkům, kteří páchají zločiny v jedné zemi a beztrestně prchají do jiné. Diktátorské režimy ho zneužívaly už dříve; roku 1938 ho ovládli nacisté, po anšlusu Rakuska sídlo přesunuli do Berlína a v čele se vystřídalo několik generálů SS.

Roku 1946 se organizace obnovila coby Mezinárodní organizace kriminální policie se sídlem v Paříži (roku 1989 se přesunulo do Lyonu). Dnes má 194 členských států, prakticky celý svět.

Na základě červených oznámení zadrží policejní sbory jednotlivých zemí tisíce zločinců ročně. Svého času bylo takové vydáno třeba na Usámi bin Ládina či syna libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Jak se svět globalizuje, globalizují se i zločinci a teroristé. Zatímco roku 2000 přišlo do Interpolu asi 1200 červených oznámení, loni už to byl desetinásobek; dohromady je jich tak aktivních 66 tisíc, jak stojí na webu Interpolu (a další oznámení jiných barev se týkají třeba pohřešovaných dětí, neidentifikovaných mrtvol aj.).

Pravidla Interpolu stanoví, že červená oznámení nelze používat k pátrání po lidech z politických důvodů. Dlouho tak organizace neřešila ani nacistické válečné zločince. Některé žádosti o červené oznámení proto Interpol nepřijme. Přesto si některé státy našly snadný způsob: Stačí disidenta obvinit třeba z korupce nebo praní špinavých peněz.

Unesená běloruská atletka? Rok od nefér voleb Lukašenko zatýká i za nevhodné tepláky

„Myslím, že není pochyb, že případů zneužívání červených oznámení přibývá,“ prohlásil Bromund. Dokumentují to nejrůznější zprávy, dokonce od amerického Kongresu, Evropského parlamentů či různých expertů.

Jen malá část červených oznámení je přístupná veřejně, většinu vidí jen policisté. Každý se ale bezplatně může zeptat, zda na seznamu osobně nefiguruje. Jenže to jen tak někoho nenapadne.

Zatčen na líbánkách

Bahrajnský fotbalový reprezentant Hakím al-Arajbí se tak dozvěděl, že jeho zatčení vláda jeho vlasti žádá přes Interpol, až když ho zadrželi pohraničníci v Thajsku, kam letěl na líbánky. Bahrajn ho požadoval za údajný vandalismus; Arajbí přitom ze země uprchl roku 2015, poté co podpořil prodemokratické protesty a posléze viděl, jak jiné takto aktivní sportovce zatýká policie. I jeho policisté zbili a mučili, jak uvedl, ale zatčení unikl.

Získal azyl a angažmá v Austrálii, status uprchlíka ho měl před zadržením v Thajsku ochránit, přesto tam za mřížemi roku 2018 strávil 76 dní, jak tehdy psal Guardian. Nakonec Austrálie zabojovala, pak i dostal občanství.

Několikaměsíční právní bitvu svedl se španělskými úřady ruský antifašista a ekologický aktivista Petr Silajev. Roku 2010 jako spousty dalších lidí demonstroval proti kontroverznímu projektu dálnice skrz Chimkinský les v Moskevské oblasti, načež byl obviněn z vandalismu. Když jiné demonstranty policie zatkla, Silajev uprchl do Finska a získal politický azyl. O dva roky později však cestoval do Španělska a tamní policie konala na základě červeného oznámení od Rusů.

Stejně vážně Španělé brali tureckou žádost o zadržení německého spisovatele tureckého původu Doğana Akhanlıho. Už měl německé občanství,  roku 2017 jel do Španělska na dovolenou – a šok. Ani nebylo jasné, proč ho Ankara požaduje. Každopádně se znelíbil, když psal o masovém zabíjení Arménů v Turecku roku 1915 (což mnohé země označují za genocidu), připomněl Guardian.

„Nesmíme mezinárodní organizace jako Interpol takto zneužívat,“ kritizovala kancléřka Angela Merkelová.

Chaos v Praze

Interpol nemá pravomoci policie, jen usnadňuje komunikaci členských sborů. A zločinci nejsou hledaní Interpolem, jsou hledaní konkrétní zemí, případně mezinárodním tribunálem. Není to proto skutečný zatykač. „Každá členská země si sama rozhodne, jakou právní váhu dá danému červenému oznámení,“ vysvětluje Interpol. A různé složky veřejné moci nemusejí být zajedno, jak ukázal třeba případ z Prahy z února 2018.

„Pražská policie zadržela v noci ze soboty na neděli na základě předběžného souhlasu státního zástupce 67letého cizince, který byl v hledáčku tureckého Interpolu,“ informovala tehdy Policie ČR. 

Šlo o kurdského předáka (a občana Sýrie) Sáliha Muslima, kterého Turci označují za separatistu a teroristu. Soud rychle zadrženého pustil na svobodu a po měsíci státní zástupce zastavil stíhání. Až po roce a půl však Interpol zrušil červené oznámení týkající se Muslima i dalších 143 jeho kolegů a také odmítl dalších 352 tureckých žádostí o červené oznámení, jak informovala turecká odnož Hlasu Ameriky. Ankara tyto stovky lidí chtěla kvůli jejich údajném podílu na bombovém útoku z roku 2016.

I když mnohé případy skončí propuštěním, pořád je to pro ty lidi nemalá komplikace, nervy, ba ostuda… Červená oznámení vydává také Čína na Ujgury, kteří ve světě protestují proti šikaně, genocidě a pracovním lágrům v Sin-ťiangu.

„Zastavovali mě a zadržovali v řadě zemí, dodneška do některých nemůžu vstoupit. Párkrát mě vyhodili ze setkání OSN. I před dvěma týdny jsem nemohl vstoupit do Turecka, hned mě deportovali. Přitom jsem tam dřív studoval na univerzitě, což tamní politici velmi dobře vědí,“ popsal v říjnu Blesk Zprávám Dolkun Isa, předseda Světového ujgurského kongresu. „Čína zneužívá mezinárodní systém a Interpol proti Ujgurům. Někdy úspěšně, je ve světě dost silná.“

„Genocida horší než od nacistů, Čína má i digitální technologie,“ říká exilový šéf Ujgurů

„Vydání červeného oznámení je celkem jednoduché. Nemusíte poskytnout moc informací a Interpol nemá dost financí a personálu,“ uvedl britský právník Toby Cadman, který se věnuje vyšetřování válečných zločinů v Sýrii, takže se s mezinárodními „zatykači“ potýká běžně. „Zato červené oznámení odstranit může být pomalé a obtížné. A to i v evropských zemích jako Británii a Nizozemsku.“

Generální tajemník Interpolu, Němec Jürgen Stock, uznává, že zneužívání „zatykačů“ je problém. Ale ujišťuje, že jde o minimum případů, rozhodně méně než 5 %. „Našim denním chlebem je zneužívání dětí, vraždy a podvody,“ řekl Guardianu. I těch pár procent by však znamenalo ročně stovky případů.

Stock je ve funkci sedm let a snaží se organizaci proti takovému zneužívání posílit. Zřídil k tomu osmičlennou kontrolní komisi. Ta vyhodnocuje stížnosti a může červená oznámení mazat. Například za rok 2018 komise zjistila, že ze 346 zkoumaných žádostí 48 % skutečně porušovalo pravidla Interpolu. Další tým žádosti o červená oznámení filtruje, než jsou vůbec zveřejněny.

První Češka ve vedení Interpolu Havránková: Kandiduje na prezidentku slavné organizace!

Pořád ale Interpol nemá dostatečnou kapacitu. „Nakonec jsem vyhrál já, roku 2018 Interpol červené oznámení zrušil,“ popsal ujgurský představitel Isa. „Ale trvalo to 21 let.“

Zda se organizace dočká dalšího pokroku, bude záležet i na volbě jejího nového prezidenta (který je nadřazen generálnímu tajemníkovi) v listopadu. O post usiluje vedle dosavadní viceprezidentky z Česka Šárky Havránkové i Ahmed Násir ar-Raísí, vysoce postavený bezpečnostní činovník Spojených arabských emirátů, jehož lidskoprávní organizace obviňují z útlaku disidentů a právě zneužívání červených oznámení. A právě Emiráty se snaží v Interpolu získávat vliv mimořádnými dotacemi, které dorovnaly příspěvky všech členských států.





Source link

Click to comment

Leave a Reply

Tu dirección de correo electrónico no será publicada. Los campos obligatorios están marcados con *

You May Also Like

Zprávy

Zuzana Plačková na Sri Lance strávila tři týdny a podstupovala tam různé procedury. Měla též speciální jídelníček, pila čerstvé šťávy a čaje a meditovala. ...

Vynikající

Auta s majáky zaplnila v noci na středu Ploskovickou ulici v Dolních Chabrech. Podle informací Blesku tam měl někdo v domě pobodat ženu a...

Zdraví

Na očkování proti koronaviru se nově můžou registrovat i Češi od 55 let – od půlnoci z úterý na středu. Epidemie koronaviru v Česku slábne,...

Současnost, dárek

Dva lehce a jeden těžce zraněný, taková je bilance noční nehody u brány číslo 11 u areálu Škoda Auto. „Řidič osobního vozidla Volkswagen Passat...